Náš bezpečný prostor byl vždy na papíře nebo za obrazovkou notebooku. To, co začalo jako společný koníček, postupně přerostlo v sen tvořit, vyprávět příběhy a nikdy nepřestat.

Příběhy a postavy, které jsme společně vytvářely, se staly naším bezpečným přístavem. Stejně jako vědomí, že jedna u druhé vždy najdeme domov. Láska ke slovům a fantazii nás sblížila ještě víc a upevnila pouto, které mezi námi existovalo odjakživa.

Naše cesta ale nezačala psaním. Začala mnohem dřív

Už od chvíle, kdy se narodila ta mladší z nás, jsme byly nerozlučné. Maminka nám vždycky vyprávěla, že jsme se od sebe téměř nehnuly. Ta starší chtěla být neustále nablízku, pomáhat s krmením, starat se o svou malou sestru a doprovázet ji na každém kroku.

Dělí nás jen rok a půl, a tak jsme spolu prožívaly téměř všechno. První lásky, zklamání, velké sny i nejistoty. A pak přišel sen, který nás spojil nejvíc.

Psaní.

Jaká je pravděpodobnost, že se dvě sestry zamilují do stejného řemesla? To, co bylo zpočátku jen koníčkem, se postupně proměnilo v touhu sdílet svět fantazie, který žil v našich hlavách, i s ostatními.

Když se nám podařilo vydat naši první knihu a začaly přicházet první reakce čtenářů, zaplavil nás pocit, který snad ani nejde popsat slovy. Dokázaly jsme to. Společně.

A to je teprve začátek.

Čeká nás ještě dlouhá cesta plná nových příběhů, postav i snů. Budeme moc rády, když na ní půjdete spolu s námi.